Kostel pocházející z konce 16. století byl renesančním hřbitovním kostelem, ale v 18. století k němu byla přistavěna dřevěná loď s ochozem v lidovém stylu. Dnes je v něm lapidárium renesančních a barokních náhrobních kamenů. Otevřeno je v červenci a srpnu.
| od | do | přestávka od | přestávka do | |
|---|---|---|---|---|
| Po | ||||
| Út | ||||
| St | ||||
| Čt | 10:00 | 17:00 | 11:30 | 12:00 |
| Pá | 10:00 | 17:00 | 11:30 | 12:00 |
| So | 10:00 | 17:00 | 11:30 | 12:00 |
| Ne | 10:00 | 17:00 | 11:30 | 12:00 |
Muzejní lapidárium Trojice se nachází v areálu bývalého hřbitovního kostela Nejsv. Trojice ve Valašském Meziříčí. Památkově chráněný polodřevěný kostel je příkladem provinciální slohové církevní stavby ze 16. století s přístavbami z období baroka. Návštěvníci mohou shlédnout kamenická a sochařská díla pocházející z poloviny 16. až z počátku 20. století, která souvisí s místním prostředím, popřípadě s regionem v širším slova smyslu. Nejstarší funebrální památkou je nástěnný náhrobek dcery rytíře Jana Žernovského ze Žernoví z roku 1584. Plastiky vypovídají o charakteru dobové kamenické a sochařské produkce a jsou ilustrativní ukázkou dochovaného památkového fondu.
Objekt je sezónně využíván ke konání koncertů a výstav.
Lapidárium Trojice se nachází poblíž centra Valašského Meziříčí na levém břehu řeky Bečvy.
Kostel Nejsvětější Trojice byl hřbitovním kostelem města a okolních vsí. Od roku 1693 byl i poutním kostelem a tradice poutí se udržela až do 20. století. Od roku 1904 se využíval pro bohoslužby studentů z gymnázia a liturgickou funkci plnil do 50. let.
V roce 1963 byl předán k muzejním účelům. Vlastivědný ústav ve Vsetíně (dnes Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně) převzal objekt do své správy v roce 1971. Po opravě a rekonstrukci byla v roce 1980 zpřístupněna první expozice lapidária. Současná expozice je pojata jako stálá výstava architektonické, náhrobní a oltářní plastiky.
Návštěvníci mohou shlédnout kamenická a sochařská díla pocházející z poloviny 16. až z počátku 20. století, která souvisí s místním prostředím, popřípadě s regionem v širším slova smyslu. Nejstarší funebrální památkou je nástěnný náhrobek dcery rytíře Jana Žernovského ze Žernoví z roku 1584. Plastiky vypovídají o charakteru dobové kamenické a sochařské produkce a jsou ilustrativní ukázkou dochovaného památkového fondu.
Objekt je sezónně využíván ke konání koncertů a výstav.
