Velehrad, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje

Počátky současného komplexu kláštera a baziliky na Velehradě sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě založený v románském stylu s vlivem rané gotiky. Zakladateli kláštera byli moravský markrabě Vladislav Jindřich (bratr Přemysla Otakara I.) a olomoucký biskup Robert. Na místo spojené s příchodem a působením věrozvěstů Cyrila a Metoděje a metropolí prvního arcibiskupa moravského začínají přicházet poutníci z domova i z ciziny. Původně románsko-gotická stavba kláštera se v důsledku husitských válek v 15. stol. nedochovala. Současná podoba pochází z přelomu 17. a 18. Století. Papež Pius XI. ocenil cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu a roku 1927 udělil zdejšímu kostelu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). U příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži. Tuto vysokou poctu obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě. A dne 22. dubna 1990 se zde uskutečnila návštěva hlavy římskokatolické církve papeže Jana Pavla II. Památkou na tuto událost je obrovský kříž s jeho znakem stojící na nádvoří před bazilikou. Od roku 2000 se každoročně před bazilikou koná v předvečer státního svátku Dne příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje charitativní koncert, který je navštěvován desetitisíci poutníky nejen z České republiky. Interiér velehradské svatyně je velkolepý a zapůsobí na návštěvníka mohutným dojmem. Bazilika má křížení s příčnou lodí a kopuli prosvětlenou lucernou vyvedenou na střechu; v kopuli jsou zobrazeni čtyři západní učitelé církve: sv. Augustin, sv. Ambrož, sv. Jeroným a sv. Řehoř Veliký. Presbytář s novorománským oltářem z bílého mramoru římské provenience a obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází od Ignáce Raaba. Obětní stůl je dílem Ing. arch. Tomáše Černouška a ak. sochaře Otmara Olivy. Po jeho stranách jsou umístěna sousoší sv. Petra a Pavla a sv. Cyrila a Metoděje. Vlevo od presbytáře je kaple se sochou Božského Srdce Páně, odtud vchod do kaple Matky Unie zasvěcené myšlence znovusjednocení církve východní a západní. Je zde obraz Panny Marie s Ježíškem namalovaný podle starobylého byzantského obrazu z římské baziliky Santa Maria Maggiore, v níž papež Hadrian II. v r. 868 schválil slovanskou bohoslužbu. Za oltářem je vchod do královské kaple se sarkofágem olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Velehrad je i místem odpočinku J.E. Tomáše kardinála Špidlíka SJ, který je zde pochován.

Poutní místo Velehrad se nachází na jihovýchodě Moravy v blízkosti Uherského Hradiště. Dostanete se k němu buď ze Starého Města (ze směru od Zlína) nebo ze Zlechova (ze směru od Brna). K Velehradu je možné putovat také po nové cyklostezce, která z velké části kopíruje starou poutnickou cestu vedoucí od Starého Města. Dopravní obslužnost zajišťuje autobusová doprava, která navazuje na vlakové spojení (stanice ve Starém Městě).