Devět kilometrů na sever od Zlína se rozprostírá třiapůltisícové město Fryšták s příměstskými částmi Horní Ves, Dolní Ves a Vítová.
První doklad o Fryštáku se objevuje za panování Karla IV. Lucemburského, v písemnosti z 15. ledna 1356. Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6.-2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová). Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století. Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova. Podle listiny z roku 1389 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Grmely, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu radnice, základní školy a další objekty. Pověstná je pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výborná hudební a divadelní tradice, lidové zvyky a fryštácký dialekt, zachycené v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933, 1947) a v publikaci dr. Česlava Zapletala a kol. "Město Fryšták" (1996), "Literární místopis Fryštácka" (1991) a "Fryštácko hudební" (1987).
K významným pamětihodnostem města patří barokní chrám sv. Mikuláše (s gotickými základy ze 14. století), dům č. p. 1 známý jako Hrubá hospoda, barokní socha Jana Nepomuckého na náměstí a statek ze 17. století v Dolní Vsi. V soutěži O zlatou cihlu obnovy venkova Zlínského kraje bylo město Fryšták oceněno za rekonstrukci budovy radnice a základní školy. Na secesním domě č. 2 na náměstí Míru najdeta nejstarší reliéf T. G. Masaryka (z roku 1905).
Bohaté tradice lidové kultury rozvíjejí dětské folklorní taneční soubory Fryštáček a Pramének, dechová hudba Fryštácká Javořina nebo cimbálová muzika Prameny. Každoročně bývá na náměstí rušno v období Mikulášských trhů s hudebním programem i ukázkami rukodělné výroby typické pro Valašsko a okolí. Několik posledních let se ve Fryštáku setkávají muzikanti dechových kapel z Moravy, Čech i Slovenska.
Pověst z regionu zpracoval Česlav Zapletal v knize "Fryštácká brázda vypráví" (2004).
Návštěvu města lze spojit s pobytem na koupališti Lukoveček nebo využít možnosti sportovního areálu města. Ubytování nabízejí penziony přímo ve městě nebo hotely ve Zlíně. Nedaleká Kostelecká přehrada a další přehrada v Dolní Vsi nabízí možnost rybaření. Okolní příroda láká k turistickým vycházkám. Cílem může být třeba Zoo a zámek Zlín–Lešná, hrad Lukov či poutní místo Svatý Hostýn.
K významným rodákům patří hudební skladatel a dirigent Břetislav Bakala (1897-1958) a Jaroslav Kvapil (1892-1958) - zakladatelé JAMU v Brně, Dalibor Brázda (1921-2005) a Hanuš Domanský (1944), akad. malíř a spisovatel Ludvík Jadrníček (1863-1954), etnograf Karel Pekárek (1911-1966).
Podstatnou část svého díla vytvořil ve Fryštáku přední český básník, dramatik, překladatel a scénárista PhDr. Václav Renč (1911-1973); pamětní deska s reliéfem V. Renče je umístěna u vchodu do městské knihovny, při níž působí společnost dr. V. Renče.
Své mládí prožil v domě na náměstí i známý grafik, malíř a sochař Jaroslav Hovadík (1935).
Andrýskova naučná stezka začíná na náměstí Míru ve Fryštáku a provede vás okolo místních zajímavostí, jakými jsou např. původní gotické základy kostela sv. Mikuláše, Fryštácký hrádek nebo návrší Sichrov. Na fasádě kostela sv. Mikuláše si všimněte krásných slunečních hodin. Stezka je pojmenována po bájném nejstarším občanovi Fryštáku - Andrýskovi. Je dlouhá 9 km a má celkem 12 zastavení.