Beskydy - Javorníky
Oblast Beskyd a Javorníků je známá hlavně lidovou valašskou architekturou, ale najdou se tu také významné církevní památky, jako je známá kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti, zajímavé turistické atrakce, například proslulá socha Radegasta nebo památky na dobu 2. světové války. Beskydy a Javorníky jsou jediným místem na našem území, kde se pravidelně vyskytují naše nejvzácnější velké šelmy – vlk, medvěd a rys. K nejcennějším územím patří především horské pralesní rezervace, například Kněhyně-Čertův mlýn nebo Razula, ale své kouzlo mají také četné skály, jeskyně nebo památné stromy, jako je dutá Kobzova lípa ve Francově Lhotě. Oblast Beskyd a Javorníků je proslulá valašským folklórem, který je živou součástí života obcí. Setkat se s ním lze na řadě místních slavností nebo v areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde každoročně probíhá více než 60 akcí zaměřených na folklór a lidové tradice. V mnoha obcích je silná také řemeslná tradice a s výrobky lidových tvůrců je možné se setkat na řadě jarmarků, například Sklářském jarmarku v Karolince. Beskydy a Javorníky nabízejí velmi pestrou škálu možností rekreace. Pěší turisté, cykloturisté, lyžaři, horolezci i milovníci odpočinku u vody si tady přijdou na své, ať už do regionu přijedou na víkend nebo prožít příjemnou dovolenou. Zimní dovolená v tomto regionu znamená zpravidla lyžování, ale možností je daleko více – snowboard, bruslení, kuželky, bowling, tenis. Pro realaxaci pak wellness centra, bazény, či jen sauna nebo masáž. Po celý rok jsou samozřejmostí kvalitní služby a valašská pohostinnost.
Rožnovské muzeum prezentuje po celý rok obsáhlou kolekci lidových staveb a pořádá zajímavé akce. Ukázky řemesel a obyčejů. Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea, pro veřejnost bylo otevřeno v roce 1925. Byly do něj přeneseny domy z rožnovského náměstí. Fojtství je kopií stavby z Velkých Karlovic. Dřevěný kostelík sv. Anny je kopií vyhořelého kostela z Větřkovic, ale byl osazen věží z Tiché. Byl postaven v období 2. světové války a vysvěcen v roce 1945. Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska. Dnes je Valašský Slavín čestným pohřebištěm. Mlýnská dolina Shromažďuje funkční technické stavby (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje). Většina exponátů je poháněna vodou. Mlýnská dolina je nejmladší částí muzea, pro veřejnost byla otevřena v roce 1982. Valašská dědina je nejrozsáhlejší část skanzenu, ve které je soustředěno více než 70 staveb. Hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn představují typické osídlení Valašska. Součástí je i chov původního valašského plemene ovcí.
Unikátní mechanický betlém v Horní Lidči prezentuje dřevořezby čtyřicítky nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje – například Hostýn, Velehrad, hrad Buchlov, zámek Buchlovice. Část betlému je vyhrazena také dřevěným stavbám z Horní Lidče. Velkým lákadlem jsou pohyblivé figurky, jejichž prostřednictvím v betlému ožívají stará řemesla a zvyky. Obdivovat můžete 65 mechanicky se pohybujících figur. Součástí expozice betlému je kromě vyřezávaných dřevěných postaviček a architektur filmový snímek, který návštěvníkovi přibližuje nejzajímavější historické momenty, události, zvyky, stará původní řemesla tak jak se v průběhu staletí vyvíjel život v našem kraji, v česko-slovenském pomezí.
Chráněná krajinná oblast Beskydy je největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Rozkládá se na území Zlínského a Moravskoslezského kraje, okresů Vsetín, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Její výměra je 116 000 ha, a byla vyhlášena v roce 1973.
Národní přírodní rezervaci Kněhyně - Čertův mlýn tvoří přirozené lesní porosty horského typu na vrcholu a přilehlých svazích vrchů Kněhyně (1257 m n. m.) a Čertův mlýn (1206 m n. m.). Rezervace byla vyhlášena v roce 1989 na výměře 195 ha.
Útulny Libušín a Maměnka na Pustevnách, poblíž Radhoště patří ke známým stavbám proslulého architekta Dušana Jurkoviče.
Unikátní skalní stěna na okraji obce Lidečko. Skály představují ideální lezecký terén i zajímavý turistický cíl pro každého. Jedná se o přírodní památku. Kolem skal prochází naučná stezka Vařákovy Paseky. Vznik a uspořádání skal je námětem řady bájí a pověstí.
Toleranční kostel ve Velké Lhotě je unikátní ukázkou původních protestantských kostelů z konce 18. století. Historie dřevěného tolerančního kostela je spjata s tzv. Tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. V letech 1875-1895 zde působil autor Broučků Jan Karafiát. Pobyt tohoto kazatele připomíná i pamětní deska na budově fary. Jeho jméno nese i naučná stezka zbudovaná v posledních letech.
Kulturní památka chráněná státem. Hroby s barokními náhrobky se nacházejí před kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
Kamenná kaple v románsko-byzantském stylu byla dokončena a vysvěcena v roce 1898. Stavba je obložena dřevěným šindelem. Je to nejvýše položená církevní stavba v ČR. Na počátku července bývá cílem cyrilometodějských poutí.
Nová dřevěná kaple sv. Huberta je postavena na kopci na vesnicí Valašská Senice, v blízkosti hřebenové cesty (modrá značka Francova Lhota - rozhledna Čubův kopce - Kobzova lípa - Makyta). Kaplička byla slavnostně vysvěcena dne 1.5.2012. U kapličky (dál od cesty, směrem k obci Valašská Senice) je dřevěná vyřezávaná socha sv. Josef Dělníka v nadživotní velikosti. Z místa je dobrý výhled směrem na obec Valašská Senice a kopce, které ji obklopují.
Barvičův dům Napůl zděný kupecký dům snad z roku 1813 se nazývá podle obchodníka a posledního karlovského fojta Karla Barvíce. Barvič se třikrát oženil, naposledy si v 79 letech bral o 44 let mladší vdovu, která už měla 6 dětí. Barvič měl už 7 potomků z prvního manželství. Syn Jindřich hospodařil na fojtství, Jakub převzal po otci obchod, byl úspěšným karlovským obchodníkem, dcera Marie se stala milenkou majitele skláren, starosty Salomona Reicha, čímž si zajistila existenci také. Nejznámějším z Barvičových dětí se stal syn Josef - známý brněnský knihkupec a nakladatel. Nyní je v domě Karlovské muzeum s expozicí o historii obce, zemědělské a salašnické výrobě a se souborem řezbářských prací. Samostatnou expozici tvoří historie výroby zaniklých skláren. V podkroví muzea je galerie, kde probíhají výstavy. [Lípa u muzea se svým úctyhodným obvodem 5 metrů jistě pamatuje obchodníka a fojta Barvíce]
Několik lyžařských areálů na úbočí Vsetínských Beskyd v nadmořské výšce kolem 800 metrů nad mořem, nabízí svým návštěvníkům sjezdovky různé náročnosti. Jsou zde jak tradiční vleky, tak sedačková lanovka. Lyžařská lokalita Horní Bečva uspokojí jak rodiny s dětmi, vyznavače snowboardu i náročné lyžaře. Naleznete zde tyto areály: U Sachovy studánky - východ, U Sachovy studánky - západ, Rališka, Bumbálka, Solisko (Solisko v sezoně 2020/2021 nepojede - rekonstrukce). Dále pak vleky Kubiška - rodinka, vlek chaty Martiňák, vlek v údolí Mečová, vlek u Masarykovy chaty na Bumbálce. Na své si zde přijdou nejen lyžaři, ale také milovníci běžek, pro které jsou připraveny dokonale upravené tratě. Ve středisku nechybí možnost bezplatného zaparkování auta, občerstvení, ubytování, lyžařské půjčovny či ski servis.
Toto lyžařské středisko ve Zlínském kraji s neuvěřitelnou celkovou délkou tratí 6 610 metrů si zamilují nejen začátečníci, ale také zdatní lyžaři. Právě pro ně je zde připravena černá sjezdovka o délce 850 metrů. Přeprava osob je zajištěna pěti vleky a jednou lanovkou. Pro nejmenší návštěvníky je zde k dispozici nejen dětská školička, ale také pojízdný koberec. Po příjezdu lze zaparkovat na bezplatném parkovišti. Ze zázemí nechybí lyžařská škola, půjčovna lyžařského, snowboardového a běžkařského vybavení, či občerstvení v bufetu nebo restauraci i možnost ubytování. Areál ležící na pohraničním hřebeni Javorníků je přístupný jak z české, tak slovenské strany.
Lyžařská lokalita Soláň zahrnuje lyžařská střediska v blízkosti centrální části Vsetínských vrchů. Skiareály Soláň - sedlo, Soláň (dříve TJ Rožnov) a Karolinka jsou součástí nově koncipovaného SKIREGIONU Soláň-Karolinka, který nabízí společné permanentky pro tyto tři areály (Soláň - sedlo, Soláň a Karolinka). Návštěvníci mohou využívat SKIBUS v ceně permanentky, který propojuje tyto 3 areály, vybrané ubytovací kapacity a nabízí každodenní dopravu z Rožnova pod Radhoštěm. Kromě tří areálů, patřících do nově vytvořeného Skiregionu Soláň- Karolinka v této lyžařské lokalitě naleznete lyžařský vlek Soláň - Bzové a v Hutisku - Solanci lyžařské areály Kamenný most a Pod Soláněm. Lyžaři zde naleznou svahy vesměs vhodné pro rodiny s dětmi, pro lyžařské výcvikové kurzy, ale na Soláni si užijete také černou sjezdovku pro zdatné lyžaře. Samozřejmostí jsou upravované svahy s umělým zasněžováním, široká nabídka ubytování, stravování a doprovodných služeb. Milovníci běžeckého lyžování a zimní turistiky by neměli vynechat vyhlášenou běžkařskou hřebenovou trasu (Vsetín - Soláň - Bumbálka) s krásnými výhledy na Beskydy a Javorníky. Informace o této lokalitě získáte v Turistickém informačním centru "Zvonice Soláň".
Naučná stezka Vařákovy paseky začíná u vlakového nádraží v Horní Lidči. Zpočátku vede po žluté turistické značce kolem Lačnovských rybníků, do vesnice Lačnova, odtud kolem Dolních a Horních lačnovských skal až na hřeben Vizovických vrchů. Dále pokračuje modrou turistickou značkou na Vařákovy paseky. Odtud se vrací kousek zpět k rozcestí Láz a pokračuje pod vrcholy Krajčice a Kopce k Čertovým skalám a do Lidečka. Trasa naučné stezky, dlouhá 16 km, vede po značených turistických cestách a je vyznačena na každé tabuli stezky. Je zde celkem 15 zastavení, která informují návštěvníky o přírodě a historii celé oblasti.
Národní přírodní rezervaci Pulčín - Hradisko tvoří nápadné Pulčínské skály a vrchol Hradisko (773 m n. m.) včetně jeho prudkých svahů a v lese ukrytých skalních útvarů. Rezervace byla vyhlášena v roce1989 na ploše 72,73 ha.
Prales Razula byl vyhlášen Národní přírodní rezervací již v roce 1933. Výměra rezervace je 23,52 ha. Nachází se asi 2 km jihovýchodně od Leskového - místní části obce Velké Karlovice - v závěru údolí Hanzlůvka, v nadmořeské výšce 660 - 812 m n. m.
Pulčínské skály na Valašsku jsou zcela unikátní. Toto největší skalní město na Moravě se rozkládá v masivu kopce Hradisko, mezi skály se vstupuje od rozcestí turistických cest na jihozápadním úpatí kopce pod vesnicí Pulčín. Odtud, kolem Ludmiliny skály a Zbojnického kostela, stoupá stezka strmě vzhůru labyrintem skal. Celý skalní komplex připomíná chaoticky naskládané obrovské balvany, jež se spojují do skalních řad a stěn. Podstatná část skal je skryta ve vegetaci, takže i skalní bloky o výšce až 20 m a délce až 250 m příliš nevynikají. Převažují zde řídké porosty zakrslé břízy, smrky, borovice a buky. Na prosluněných místech se vyskytuje i teplomilná květena.
Soubor 26 roubených staveb z přelomu 18. a 19. století je jedním z nejcennějších komplexů lidových staveb dochovaných na původním místě. Stavby nejsou volně přístupné, jsou v soukromém vlastnictví majitelů.
SKI AREÁL BÚŘOV se nachází v malebném prostředí Beskyd v obci Valašská Bystřice, která je vzdálená 7 km od Rožnova pod Radhoštěm. Areál je vhodný pro začínajíce a pokročilé lyžaře. Je ideální pro lyžařské kurzy, hodně je navštěvován také snowbordisty, pro které je zřízen snowpark.Nadmořská výška vleků je 500 - 620 m.n.m. Na hlavní a dětské sjezdovce je nainstalován zasněžovací systém se třemi sněžnými děly Areco. Výkonné osvětlení zajišťuje komfortní večerní lyžování. Denní úprava povrchu se provádí strojem Prinoth Big. Běžkaři směřující na upravované trasy Vsackých Beskyd mohou využít jízdu na vleku Búřov zdarma.
Na čtyřech sjezdovkách o celkové délce 2,1 kilometru se můžete prohánět na lyžích či snowboardu v zimním lyžařském středisku, které se nachází v nadmořské výšce 500 až 700 metrů v jedné z nejkrásnější částí Valašska. Tratě jsou vhodné jak pro začínající lyžaře, tak pro ty, kteří vyhledávají náročnější terény. Přeprava je zajištěna jedním vlekem, který přepraví až 1 200 osob za hodinu. Milovníci snowboardingu si užijí zážitek z jízdy ve snowparku měřícím 100 metrů. Své auto můžete nechat zaparkované na bezplatném parkovišti přímo u areálu. Můžete zde využít také možnost večerního lyžování. Díky kvalitnímu umělému osvětlení a úpravě sjezdovek si lyžování v tomto středisku užijete do sytosti.
Lyžařský areál se 2 sjezdovkami rozptýlenými v údolí Léskové. Celý areál Razula má jednotný skipas, v areálu je opravna i půjčovna lyží, lyžařská škola s kompletním zázemí. Lyžaři ocení 1 km dlouhou červenou sjezdovku Razula, začínající lyžaři pak 350 m dlouhou modrou sjezdovku Horal. Na sjezdovce Horal u hotelu Horal zažijete adrenalinovou jízdu v gumovém člunu (snowtubing). Díky vzájemné propojenosti hotelů Resortu Valachy lze na základě objednávky využívat řadu služeb i na dalších sjezdových tratích. Pro zpestření zimní dovolené se můžete zúčastnit mnoha víkendových akcí. V okolí jsou desítky běžeckých tras, zčásti upravovaných.
Socha pohanského slovanského boha Radegasta je dílem sochaře Albína Poláška. Vznikla v roce 1930 ve Spojených státech a v červenci roku 1931 byla přivezena z Frenštátu pod Radhoštěm pětispřežím při příležitosti Slovanské pouti na Radhošť.
V naší prodejní galerii naleznete širokou nabídku drahých kamenů, mineralogických ukázek, polodrahokamů a šperků z celého světa. Protože disponujeme dostatečnými prostory včetně parkoviště, je návštěva naši prodejní galerie vhodná pro školní výlety, autobusové zájezdy i individuální turistiku. Vaši prohlídku můžeme na požádání doplnit odborným výkladem o původu drahých kamenů. Najdete nás před světelnou křižovatkou u Eroplánu.
IC podává informace turistům i občanům města o pamětihodnostech města a okolí, o kulturních, společenských a sportovních akcích, informace o vlakových a autobusových spojeních, o službách ve městě, o ubytování a stravování ve městě a okolí, nabízí prodej map, turistických známek a vizitek, upomínkových předmětů, pohlednic, dále prodej knih z edice Rožnovské malé tisky, zdarma nabízí vybrané turistické mapy a propagační materiály, další službou pro veřejnost je kopírování, skenování, veřejný internet a prodej vstupenek v síti TICKETMASTER, TICKETSTREAM, vstupenek na akce T klubu - kulturní agentury a některých zvykoslovných programů Valašského muzea v přírodě
Z Velkého Javorníku, který je nejvyšším bodem Veřovických vrchů a jedním z nejnavštěvovanějších míst v Beskydech, se otevírá krásný výhled na hřeben Beskyd, Podbeskydí a Jeseníky.
Mezi údolím Podťaté a Malou Hanzlůvkou v místě, kterému se říká Bařinka, roste buk, jehož stáří se odhaduje na 300 až 400 let. Obvod kmene měří 680 cm. Je největším bukem v okrese Vsetín. Před několika lety mu vichřice začaly ulamovat větve. Navíc si v něm někdo rozdělal oheň, a tím zničil skoro všechna živá pletiva. V současnosti má buk už jen dvě větve. Ochranáři vyřkli krutý ortel: Nedá se zachránit, nechejme ho v klidu dožít.
Počátky města Karolinky jsou spojeny s podnikatelskou činností židovské rodiny Reichů, kteří dle historických pramenů založili sklárny, což je jeden z hlavních symbolů města. V letech 1861 - 1862 byla založena a otevřena sklárna Karolinina huť (zakladatelem Salomonem Reichem, který ji pojmenoval po jeho nevlastní matce). Expozice se nachází v 1. patře Městského úřadu Karolinka.
Galerie nabízí výběr tvorby umělců, se kterými galerie spolupracuje. O aktuální výstavě se dočtete na internetových stránkách Galerie Crears.
Barevné řešení rozhledny odpovídá Jurkovičovým stavbám na Pustevnách. Rozhledna byla postaven dle původních architektových návrhů pouze s drobnými úpravami vycházejícími ze současných platných předpisů. Je vertikálně členěna na sedm podlaží, veškeré kovářské a klempířské práce a většina tesařských prací včetně detailů byla prováděna ručně za použití starých, dnes již téměř nepoužívaných, pracovních postupů. Na stavbu rozhledny bylo použito 200 m3 kulatiny (100 m3 řeziva). Nosné prvky rozhledny jsou z dubového dřeva, na ostatní části byl použit smrk nebo jedle.
Zděná kaplička nedaleko základní školy je obklopena šesticí lip.
V údolí Bzovém se dochovala roubená stavba fojství, pocházející z 18. Století. Patrová budova s pavlačí, do obdélníku obestavěný dvůr hospodářskými staveními, obrovskou lípou a potokem v krásném prostředí. Nepřesná kopie fojtství je v rožnovském skansenu. Natáčel se zde film Stíny horkého léta. Karlovské fojtství je dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou stojící na začátku údolí Bzové. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák (stavěl také např. fojtství na Solanci). Fojtství je spolu s kostelem nejhonosnější stavbou v Karlovicích. V největší místnosti byla šenkovna a fojt, zástupce vrchnosti v obci, sem každou neděli odpoledne svolával poddané k rozdělování úkolů. Prvním fojtem se po založení Karlovic stal Jura Hudeček "za věrné a dobré služby" majiteli panství. V roce 1848 byl úřad fojta zrušen. Za 134 let trvání úřadu se na fojtství vystřídaly 4 rody (v Malých Karlovicích bylo fojtství od roku 1774 po celou dobu v majetku rodu Třetinů). Roku 1876 koupil bývalé fojtství za 12 000 zlatých František Borák, vnuk posledního solaneckého fojta. Rodině Borakově patří fojtství dodnes a přízvisko "fojt" jim zůstalo.
Kostel postavený v barokním stylu.
Farní kostel ve Velkých Karlovicích byl postaven v roce 1754 na půdorysu kříže a má složitou konstrukci obvodových stěn. Celý obvod kostela je zalomen 24 úhly. Uprostřed křížové stavby je věžička s dvoustupňovou cibulovou bání a růžicí. Kostel je zasvěcen sv. Panně Marii Sněžné.
Klasicistní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1778 s oltářem netradičně orientovaným na západ.
Kostel sv. Josefa opatřil ojedinělou nástěnnou výzdobou malíř František Podešva.
Farní kostel Všech svatých byl postaven v polovině 18. století na místě původně dřevěného kostelíka. Projekt jednolodní barokní stavby vypracoval magister murarius Jan Ignác Čapek z Nového Jičína. V červnu 1764 chrám vysvětil olomoucký biskup Maxmilián z Hamiltonu. Z původního barokního vybavení se do dnešní doby dochoval jen hlavní oltář s cenným obrazem Všech svatých od významného vlámského malíře Anthonise Schoonjanse. Schoonjans byl ve své době velmi vyhledávaným umělcem. Věnoval se jak sakrální výzdobě, tak tvořil pro významné evropské šlechtické a panovnické dvory. Značnou část života strávil umělec u císařského dvora ve Vídni, kde patrně vznikl i oltářní obraz Všech svatých. Řada zobrazených svatých se totiž těší velké úctě v rakouském a bavorském prostředí, zatímco v našich zemích je upírána pozornost především k domácímu okruhu z pantheonu světců. K identifikaci postav použil malíř atributy, tj. předměty charakterizující život světců nebo nástroje jejich mučednické smrti. Jde o staletí neměnné umělecké symboly, jimiž autor mluví k pozorovatelům jasnou a srozumitelnou řečí. Dvě dominantní postavy na plátně, sv. Valentin a sv. Liborius, byly pod vlivem místní lidové tradice dlouho považovány za sv. Cyrila a sv. Metoděje, kteří měli podle této tradice působit také v tomto kraji a snad kázat i na slavném Radhošti. Plastická, pro pozdní baroko typická, nadoltářní kompozice představuje Nejsvětější Trojici v den posledního soudu. Zajímavostí je, že při nedávné rekonstrukci horní části 50 metrů vysoké věže kostela byly objeveny tubusy s historickými dokumenty z předchozích oprav kostelní věže v letech 1876 a 1909. Po doplnění kolekce o nové dokumenty ze současnosti, byla v roce 2007 schránka s tubusy uložena zpět do makovice věže.
Na katastru obce se nachází část soustavy tří Lačnovských rybníků s možností rybolovu a s výskytem vzácné květeny lilie zlatohlavé a vstavače blamatého.
Lokalita zahrnuje lyžařské areály a vleky ve Velkých Karlovicích - Jezerném, Velkých Karlovicích - Kyčerce, Velkých Karlovicích - Machůzkách, Velkých Karlovicích - Léskovém, Velkých Karlovicích - Babské. V této lokalitě jsou k dispozici upravované běžecké trasy, lze zde absolvovat hřebenové tůry v Javorníkách a Vsetínských vrších či využít upravované tratě ve Velkých Karlovicích.
Památník je věnovaný životu a dílu předního ilustrátora Antonína Strnadla, jehož silně ovlivnily valašské lidové motivy.
Památník Marie Bognerové prezentuje život a dílo akademické malířky Marie Bognerové, která ve Valašské Bystřici prožila třicet let svého života.
Památník připomíná tragickou událost z roku 1944, kdy v dřevěném chlévě uhořelo 8 partyzánů po přestřelce s nacisty.
Pomník byl vystavěn obětem války z řad valašskobystřických občanů.
Přírodní rezervace Galovské lúky představuje horské květnaté louky na svazích pod hřebenem vrcholu Hrachovec (777 m). Rezervace o rozloze 1,95 ha byla vyhlášena v roce 1952.
Přírodní rezervaci Klenov tvoří lesnaté svahy a hřeben vrchu Klenov (678 m n. m.) jižně od přehrady Bystřička. Rezervace byla vyhlášena v roce 1999 na výměře 15,35 ha.
Přírodní rezervaci Kutaný tvoří smíšený pralesovitý porost na centrálním hřebenu Vsetínských vrchů mezi obcemi Halenkov a Valašská Bystřice. Rezervace byla vyhlášena v roce 1969 na výměře 14,93 ha.
Navrhovanou přírodní rezervaci Makyta - Valašská Kyčera tvoří horské bukové lesy v horním konci údolí Kychové v okolí vrcholu Makyta (923,3 m) a Valašská Kyčera (863 m) v Javorníkách na hranicích se Slovenskem. Rezervace by měla být vyhlášena v roce 2008 na výměře 130 ha.
Originální pětipatrová dřevěná rozhledna je volně přístupná. Z rozhledny se můžete kochat výhledy na Javorníky a Vizovické vrchy, na Bílé Karpaty, Lyský průsmyk a Súlovské skály.
Rozhledna se nachází asi 2 km západně od hraničního přechodu Bumbálka a 15 km východně od Rožnova pod Radhoštěm, 200 m od chaty Súkenická.
Celkem 2.480 metrů sjezdových tratí s 9 vleky, které jsou schopny odbavit až 6.450 osob za hodinu. To je současná podoba SKI AREÁLU SYNOT KYČERKA ve Velkých Karlovicích, Pluskovci. Hitem se stal dětský park s pohyblivými koberci. Ostatní si jistě vyberou některou z modrých či červených sjezdovek.
Otevřením areálu se nebývale rozšířily možnosti sportování nejenom pro naše občany, ale i pro všechny návštěvníky obce Horní Lideč. Sportovně - turistické centrum tak výraznou měrou přispělo k zatraktivnění malebného jihovýchodního cípu Valašska.
T KLUB - KULTURNÍ AGENTURA v Rožnově pod Radhoštěm je kulturní organizace města, které je také jejím zřizovatelem. V průběhu roku nabízí pestrou škálu pořadů od reprodukované hudby všeho druhu, přes divadla, besedy či setkání Klubu cestovatelů až po koncerty různých žánrů. Od 1. ledna 2008 je také provozovatelem kina Panorama.
Zvonařská dílna Josefa Tkadlece v Halenkově byla založena už v 60. letech 20. století Josefem Tkadlecem starším. Dílna vyrábí zvony jak do tuzemska, tak je i vyváží do zahraničí (např. do evropských zemí, ale i do Kazachstánu, USA nebo Indonésie). Prohlídka dílny je možná po předchozí domluvě.
Zvonička z roku 1997 je postavena celá ze dřeva.
Na bařince v Podťatém se můžete projít alejí a ne ledajakou. Dubovou. U nás se dubům moc nedaří a proto všechny nedorostly. Dnes je jich tam deset s obvodem kmenů od 180 po 230 cm. Místo těch, co nevydržely, dosazovali lesníci jasany, a tak alej zůstala. Na jejím začátku trůní věkovitý buk. Tomu se kdysi dobře vedlo. Ale roky josu roky.
Velké Karlovice jsou rájem pro výlety na běžkách. Nabízí se pestrý výběr tras s krásnými výhledy i tradiční závod Karlovská padesátka. Aktuální informace sledujte zde www.velkekarlovice.cz/rekreace-sport/zimni-sporty/bezecke-trasy-1/
Cyklistický resort, který se v České republice pyšní třemi NEJ - nejstarší, největší a nejkomplexnější. Najdete ho na území od Vsetína po Velké Karlovice mezi hřebeny Vsetínských Beskyd a Javorníků. Maximální zážitek z ježdění na kole. Ať jste propadli trailovému ježdění, jízdě v bike parku, milujete přesuny po hřebenovkách Valašských hor nebo máte rádi jízdu po zpevněných cestách na silničním kole nebo jen pohodu s dětmi či přáteli na cyklostezce, v Bike resortu Valašsko najdete to pravé.
Architekt Stanislav Borák postavil v roce 1970 pro své rodiče boží muka. Využil přírodní skalku a připevnil k ní lucerničku z nabíleného betonu. Celá boží muka jsou pojata velmi moderně. Svou bělostí svítí mezi stromy.
Byla postavena roku 1780 na památku císařovny Marie Terezie.Z obou stran božích muk jsou zasazeny lípy,které narušují stabilitu malé stavby.
Buk byl v roce 1931 při výstavbě cesty na Kasárna z jedné strany zasypán materiálem. Nikdo nevěřil, že to může přežít. roste a vypráví se o něm pověsti. Je od něho široký výhled na údolí Podťaté.
R. 1862 zřídil sklářský podnikatel Salomon Reich (1808 - 1880), společník firmy S. Reich a spol., sklárnu Karolininu huť. Crystalex CZ, s. r. o., je přímým pokračovatelem těch nejlepších tradic českého sklářství. K 31.7.2020 ukončena výroba a sklárna zavřena.
pod hřebenem Soláně roste mohutná jedle, které se říká "černá". Nachází se na okraji chodníku ke srubu, ve kterém bydleli malíř Fr. Podešva a jeho žena, spisovatelka Marie Podešvová.
Dřevěná zvonice z roku 1771, postavená po kuruckém vpádu, byla přestěhována roku 1927 do rožnovského Valašského muzea v přírodě. Dnes je na původním místě její přesná replika. Zvonice se nachází u obecní knihovny.
I když nerostou moc blízko sebe, nemají k sobě daleko. Dub stihl vyrůst do 330 cm v obvodu, buk hravě zvládl 594 cm. Jejich koruny jsou rozložené a napovídají, že by noci pod nimi mohly být čarovné.
Napínavé a originální únikové hry pro celou rodinu - vydejte se hledat Radegastův poklad či poznejte hororovějšího Saniťáka. Prokažte důvtip, postřeh i fantazii a projděte labyrintem hádanek, šifer a úkolů, odhalte tajemství.
Galerie uměleckého řezbáře Ladislava Boráka v údolí Jezerné.
Grossmanův dům Na rozcestí Soláň stojí dům, který bychom čekali spíš někde ve městě. Na první pohled nás zaujme svou secesní výzdobou. Postavila ho bohatá rodina Grossmanů a výhodnou polohu v křižovatce rušných cest využila pro provozování obchodu. Nejdřív v něm měla krejčovství a obchod střižným zbožím podnikavá Adéla Grossmanová, která obchodovala také se dřevem. Dodnes si na fasádě nad výlohou můžeme přečíst nápis připomínající jméno jejího nástupce, Ferdinanda Grossmana. Připomínkou dalšího obchodníka je pamětní deska na domě. Prodával tady Dobromil Kovář, který byl 23. listopadu 1944 před domem oběšen nacisty. Nechali ho pověšeného 48 hodin a připevnili mu na prsa cedulku s nápisem "Pomáhal jsem partizánům".
Užijte si spoustu zábavy pod širým nebem v nové herní zóně pro rodiče s dětmi v Resortu Valachy Velké Karlovice. Najdete ji na úpatí sjezdovky Razula, u Bistra Razula, asi 200 metrů od Spa hotelu Lanterna a 300 metrů od hotelu Galik. Každé letní pondělí pořádají v Bistru Kurzy pečení pizzy (nejen) pro děti.
Od podzimu 2009 stojí znovu v městském parku hudební altán. Je přesnou kopiíí altánu, který zde stál v letech 1884 - 1973.
U rozcestí Podťaté - Leskové za Bečvou je usedlost čp. 117. Sihla znamená bažinu, mokřisko a na tomto "mokřisku" si už před rokem 1782 postavil chalupu Jan Vičan (Wiczan). Jestli stavení později nevyhovovalo nebo ho odnesla voda, nevíme, ale v roce 1841 byla kousek vedle postavena chalupa nová. Zřejmě pozdějším rozšířením vznikla pozoruhodná stavba se třemi štíty, v Karlovicích i na Valašsku ojedinělá. Chalupa má dochovaný původní interiér se starou pecí. Pozoruhodná roubená chalupa se třemi štíty a souborem roubených hospodářských budov a starou lípou ve dvoře stojí za vidění.
Chalupa byla původně usedlost dokládající starou zástavbu obce a tvořící malebné pozadí patrové zvoničky. Kromě chalupy s typickým valašským štítem a podlomenicí tvoří areál i stodola, hospodářská stavba roubená z kuláčů na kamenné podezdívce z první poloviny 19. století, a seník (sušárna) - roubená hospodářská lidová stavba z první poloviny 19. století.
Hned čtyři jasany na Panském Příschlopě patří mezi velké karlovské stromy. Obvod kmene mají do 300 cm. Patřily ke staré usedlosti, ze které stojí dnes už jen chalupa a bývalá stodola.
Jasan roste blízko statku u Holčáků. Kmen má obvod 390 cm. Historie stromu je spjatá s gruntem. Říká se tam u Babčanů. Pověst vypráví, že grunt byl postaven ze zbojnických peněz. Zbojníci se zdržovali v Babské, proto prý u Babčanů.
Hned za bukem na Bařince nastupuje podle velikosti javor klen na Beskydě. Pyšní se podobným prvenstvím: je to největší javor klen v okrese. Jeho obvod dosahuje 465 cm. Má kolem sebe samou vybranou společnost: tis a jilm
Karlovské jezero leží 4 km severně od centra Velké Karlovice, 1 km, schováno mezi lesy okolních Beskydských kopců. Jezero patří do kategorie tzv. závalových jezer, která vznikají sesuvem půdy do vodního toku nebo zatarasením vodního toku kameny. Je napájeno vodou Jezerního potoka a několika dalších bezejmenných potůčků. Přesné datování, kdy k sesuvu došlo, nebylo provedeno. Existují domněnky, že k tomuto geologickému pochodu na tektonické poruše probíhající územím mohlo dojít poměrně nedávno - v 16. nebo 17. století. Možná právě proto, že se zde odehrávají tyto geologické pochody, se kterými údajně souvisí další neobvyklé jevy, je Karlovské jezero opředeno mnoha pověstmi a legendami. Například přilehlou strouhu prý vyhloubil ďábel, který se pokoušel odvést vodu z Jezera na svůj mlýn na Radhošti. Zvláštní rýhy a útvary v okolních balvanech vyhloubili čerti svými drápy a řetězy, když v tom ďáblovi pomáhali. Koluje také legenda, že se v Jezeře rodili a žili draci. Tento motiv ve své pověsti Karlovské jezero, kterou najdeme v Národních pohádkách, zpracoval Karel Jaromír Erben. Mimo tyto "zvláštnosti" je vodní prostředí a jeho okolí také domovem (mimo draků) mnoha živočichů (například raka - pravděpodobně křížence raka říčního a raka bahenního a škeble rybniční či rostlin (například orobinec úzkolistý Jezero je především úžasným místem k relaxaci a načerpání klidu a pohody z klidně se vlnící hladiny hnědé vody mezi lesy. Otevírací doba Celoročně volně přístupné
400 cm naměřili po obvodu kmene stromu, který se větví hodně nízko. Kolem sebe má hodně místa a rozhled po dolní části obce. Každý den vidí trénovat nejlepší koně na dostihové dráze, ale i okolo sebe. Je pamětník. Ví, že stáj naproti němu je slavná a jmenuje se Valencio.
Mezi fojtstvím a pilou ve Bzovém roste jilm horský, který má obvod 370 cm. S fojtstvím za zády se asi cítí bezpečně, vždyť nevyhořelo od roku 1793, kdy bylo psotaveno. Je to nádherné místo.
V Léskovém, blízko hotelu Lanterna roste jilm. V současnosti má obvod kmene 419 cm. Roste sám a svou přítomností přispívá k malebnosti údolí
Juřičkův mlýn, vypálen 3. dubna 1945 fašisty, mlynář s celou rodinou popraven pro pomoc partyzánům, v místě je památník s připomínkou této tragické události.
Kamenný kříž u kostela - stoji u cesty před kostelem a byl postaven roku 1819. Je na něm vytesán nápis: "Aby Krista každý chwálil, lid karlowsky ten kříž stawil. Neb láska Boži proniká i bludné srdce hřizsnika." Tento nápis se velice líbil Petru Bezručovi, zejména oceňoval tvar "karlovský". Prohlásil, že učené hlavy si mohou přát místo "karlovský" správně česky "karlovický", ale "karlovský" patři do mluvy lidu. Proto máme Karlovské jezero, Karlovské muzeum a spoustu dalších "karlovských" názvů. Schválil nám to i Petr Bezruč.
Původní kaple z r. 1878 byla zbořena a na jejím místě byla vystavěna nová - v r. 1946. Také kříž nestojí na tomto místě odjakživa, nejdříve stál na Soláni.
už dříve stála na tomto místě kaple a u ní dřevěný kříž. Když ji chtěli roku 1930 opravit, zjistilo se, že už to není možné. Proto se rozhodli, že postaví novou. V roce 1990 musela být kaple opravena, protože ji neznámí vandalové silně poničili. Na věžičce není a nebyl zvon.
Byla postavena v r. 1866 jako poděkování za odvrácení cholery a zasvěcena svatým Cyrilu a Metoději.
Dřevěná kaple byla vystavěna v letech 1870-1873, tvoří významnou dominantu údolí.
Kaple se nachází na kopečku a je dominantou horní části údolí Podťatého. Původně zde stála dřevěná zvonice z roku 1884. Její zvon byl zasvěcen sv. Michalu Archandělovi a sv. Janu Křtiteli. Kaple je ve velmi dobrém stavu a je průběžně opravována. V roce 2002 bylo obecním úřadem pořízeno venkovní osvětlení. Okolo jsou vysazeny modříny a jedle.
Kdysi v Léskovém stály dvě jednoduché zvonice se zvonem pověšeným na stromě. Nad bývalou tovární školou v blízkosti restaurace u Bačů stávala od roku 1878 kaple. Před ni byl umístěn roku 1884 kamenný kříž se sochou Krista, který stával dříve na Čartáku. Tam ho vyvrátila vichřice, kříž spadl a rozlomil se. Ležel bez povšimnutí, až jej dal Adolf John roku 1874 převézt, opravit a postavit v Léskovém. Je to krásný doklad lidového umění dnes bohužel ve velmi špatném stavu.
Kaplička byla postavena kolem roku 1920. Vedle jsou velké vzrostlé lípy. Přestože byla kaplička opravena, kořeny lip rozrušují i nadále její zdivo a dnes už zase potřebuje opravu. Je na krásném místě a navíc s výhledem na celou střední část Velkých Karlovic
Nad Pluskovcem, na pozemku rodiny Gáškovy, je kaplička. Kdy byla vystavěna, se neví, ale v roce 1947 ji museli celou rozebrat, rozpadlé části vyměnit za nové a znovu psotavit. U kapličky je statný jasan a vedle něho malá studánka s dobrou vodou. Z lavičky před kaplí je nádherný rozhled do Pluskovce a na hřeben Vsetínských vrchů.
Stojí při cestě z Javorníčku na místě s pěkným výhledem. Její oválný tvar je v Karlovicích i na Valašsku výjimečný.
Kaplička se nachází po straně hlavní silnice přes Velké Karlovice směrem na Makov.
Mezi léty 1928 až 1930 postavil u své chalupy na Skalce řežbář Jan Petřek kapličku. Byla zasvěcena Panně Marii. Po prodeji původní chalupy musela kaplička ustoupit stavebním pracím. Syn Jana Petřeka Miloš obložil kapličku matracemi a jeřábem ji nechal přenést na nové základy blízko své chalupy. Znovu ji vysvětil Otec Waldemar v roce 2000.
Kaplička na horním konci Lopušánek byla zbudována péčí rodiny Korytářovy. Stavěl ji Josef Horák. Byla zasvěcena Panně Marii. Po celou dobu se o ni staral rod Korytářů. V roce 2001 opravil fasádu Karel Vodička.
Kapličku nechal postavit Miroslav Valenta v roce 2001. Barokem inspirovaná socha Panny Marie je jeho řezbářským dílem. Za kapličkou je malá zvonička ještě bez zvonu.
Kaplička stojí nad Tísňavami pod nádhernou vysokou lípou (s obvodem kmene 350 cm). Postavil ji Jan Koňařík a je zasvěcena Panně Marii a svatému Josefu. V roce 1990 uhodil do kapličky blesk. Shořela šindelová stříška a celkově bylo poškozeno i kamenné zdivo. Kaplička byla opravena a dnes svítí novotou.
Na mnoho chalup věšeli jejich majitelé dříve malé dřevěné kapličky, mnohdy dobré řezbářské práce. Byly věšeny proto, aby se dařilo v chalupě i na poli. Byla i tajná přání.
Rozprostírá se kolem karlovského kostela, odpočívá zde akad. malíř Alois Schneiderka, spisovatel Petr Křenek, řezbáři Jan Petřek, Josef Klaban a Josef Kacerle.
Lokalita se rozprostírá v pohoří Javorníků, na pomezí Moravy a Slovenska v nadmořské výšce 1 000m. Jsou zde výhledy na Beskydy, Vsetínské vrchy, Strážovské vrchy a Malou Fatru.
Pokladna je otevřena vždy 1 hodinu před začátkem prvního představení. Vyzvedněte si své rezervované vstupenky včas. Rezervace se automaticky ruší 20 minut před začátkem představení.
Akce se tvoří podle aktuálních potřeb a seznamu akcí plánovaných na aktuální rok. Kino nepromítá. Využívá se především pro kulturní akce, koncerty, ochotnické divadlo KOS a dětské divadélka.
Památný strom
Raritou kostela Panny Marie Karmelské je největší dřevěná socha Madony v České republice (253 cm) autor: Ladislav Borák. Křížovou cestu vyřezala Karla Dorotíková, mozaika je od Juraje Beganyho SVD. Kostel Panny Marie Karmelské byl vysvěcen v roce 1997. Nezávazná památka Panny Marie Karmelské se slaví 16. července. Kostel v Karolince spadá pod Farnost Nový Hrozenkov.
Kostel je zasvěcen svatému Václavovi, patronu země, jehož doba je připomenuta i v materiálech stavby: dřevu, kameni, jednoduché omítce. Obvod kostela tvoří 3 metry vysoká zeď. Nad ní jsou čtyři velká okna, která propouští dovnitř světlo. Klenba je nesena dřevěnými sloupy. Vstupní portál, kterým vcházíme do předsíně kostela, připomíná Golgotu s třemi kříži zde přepásanými jediným příčným břevnem. Druhým portálem vstupujeme do lodi. Obětní stůl tvoří bílá kamenná deska na třech podporách. Kolem něho jsou v půlkruhu rozmístěny lavice.
Historická Povalačova kovárna v místní části Kočičina.
Lípy na Machůzkách byly vysazeny v roce 1753 na paměť srážky Moravčíků s Uherčíky. Bitka byla svedena roku 1733 o hranici mezi Moravou a Uhrami. na obou stranách byli mrtví, z uherské strany více. Byli pohřbeni na místě, kde zemřeli. Obvod kmene horního stromu je 590 cm a dolní je o deset centimetrů útlejší. Lípy patří k největším a nejstarším ve Velkých Karlovicích. Původně stál mezi lipami holý dřevěný kříž. U příležitosti stoleté památky bitvy se zde v roce 1833 konala slavnost. Tehdy byla na kříž připevněna malba Ježíše Krista, která byla čas od času obnovována.
Kaplan Jan Vindiš, který byl ve Velkých Karlovicích teprve deset dnů, šel přes Bukorýšku do Tísňav učit náboženství. Nedošel, zemřel na mozkovou příhodu. Na místě tragédie byl postaven kříž, který byl vysvěcen 18. srpna 1929.
Před Čartákem stojí kříž. Spodní část je z pískovce, kříž je litinový. Byl postaven místo staršího kříže, který byl sražen bleskem a po opravě našel své místo v Léskovém u kapličky.
V roce 1918 postavila Barbora Křenková kříž na památku svého muže Karla Křenka, který zemřel toho roku ve věku 58 let. Po 9 let byl starostou Solance. Jejich potomci dodnes žijí na solanecké straně.
Kříž stojí u staré cesty z Velkých Karlovic do rožnova pod Radhoštěm a obyvatele Soláně se k němu chodí modlit. Kdy byl postaven se neví. Je dost možné, že to byl kříž ze hřbitova, který někdo nepotřeboval, protože postavil nový pomník.
Na levé straně cesty do Miloňova, hned na začátku údolí, je na kopci vidět kříž. Je dřevěný a byl postaven na památku čtyřiapadesátiletého Jana Minarčíka, kterého zabil blesk 11. července 1968. Kříž nechala postavit jeho žena Anežka k prvnímu výročí tragédie.
Velký kříž uprostřed hřbitova byl postaven patrně v 90. letech 19. století při rozšiřování hřbitova. Lidé, kteří mají své drahé pohřbeny jinde, daleko, zastavují se u něho, vzpomínají a rozsvěcují svíčky.
Menší dřevěný kříž postavil na vrcholu Koncové zpěvák Petr Ulrych v roce 1993. Od kříže je rozhled jen na Soláň a kousek Benešek. Ostatní strany zastiňuje les. Vhodné místo k přemýšlení.
Byl postaven padlým v 1. světové válce dne 13. května 1934. Poslední jména byla doplňována v průběhu dalších let, jak se ukazovalo, že naděje na návrat nezvěstných byla lichá.
Blízko cesty přes Vaňkov směrem na Kuřičkov, mezi Tísňavami a Miloňovkami je postaven z bílého kamene kříž. Je udržován.
U cesty v horní části Bzového je kříž s nápisem: "Pozdraven buď svatý kříž na němž zemřel Pán Ježíš". Podstavec Kříže je z pískovce, zdobený v horní části tesanými třásněmi. Soška Krista je kovová. Na střední části je oválný obrázek Madony s dětátkem.
Pod Diatkovou chalupou blízko potoka je kříž. Je pískovcový, silně poškozený povětrnostními vlivy. Z obou stran kříže jsou zasazeny lípy.
Na kraji Kubání, vedlejšího údolí podťatého, stojí kříž. Spodní část je kamenná, kříž s tabulkou litinový. Většina litinových křížů v Karlovicích má jednoduché kamenné podstavce, podstavec tohoto kříže je však ukázkou pěkné kamenické práce.
Dřevěný kříž na začátku údolí nechala postavit Anna Holčáková. Nápis na něm je: "zachránila jsi nás od záhuby časné naše milá matičko. Zachraň nás tež od záhuby věčné Krista Pána rodičko."
V roce 1874 nechal Josef Malina z Miloňova postavit kříž vedle studánky, o které se vyprávělo, že má zdravou vodu. Kříž má vysoký kamenný podstavec, ve kterém je vytesána nika a v ní je umístěn obrázek Panny Marie. Kříž stojí u lesní cesty, která vede kolem Malinových směrem na Benešky. Přestožeje vysoký, dá se snadno přehlédnout, protože je v dolince. Kolem něj jsou vysazeny čtyři mohutné lípy. Studánka je zde do dnešních dnů.
U silnice na kraji údolí Pluskovce stojí mezi starými jasany kříž s nápisem: "Svatý kříži, tebe ctíme." Nikdo si nepamatuje, proč byl vystavěn. Můžeme se jen dohadovat, že byl vystavěn v souvislosti s epidemií cholery, která roku 1866 Velké Karlovice postihla.
Na začátku první světové války stál tento kříž u staré silnice, která vedla údolím nahoru po pravé straně. Postavil jej otec Jana Koňaříka z Juráňkova jako prosbu, aby se mu vrátili tři synové z první světové války. Vrátili se. Na kříží je datování 1914 - 1918. Dnes vede silnice opačnou stranou údolí. Kříž stojí pod břehem a v roce 2002 byl opraven rodinou Koňaříkovou.
Kříž je železný, spodní část je zděná. původní nápis byl zničen. V současné době je na kříži napsáno následující: "Poutníče zde chvíli stůj, rány Krista rozvažuj, rány Krista kynou, léta tvoje plynou."
Kulíškův park nahrazuje dřívější zábavní park Razulák u 3 km. Svým umístěním i výběrem atrakcí akcentuje sepětí s přírodou: děti se zde mohou zabavit na převážně dřevěných hracích prvcích, ve stínu pod vzrostlým javorem vzniklo obří pískoviště, zajímavostí jsou hudební stěna či kuchyňky s vybavením pro vlastní tvoření, lákavým místem zvláště v horkých dnech bude i indiánská vesnička u potoka s možností budovat hráze nebo rýžovat „drahokamy“. Přímo u parku začíná Kulíškova naučná stezka přibližující zajímavosti přírody Beskyd a cyklostezka Bečva.
U Adamů na Oslovém roste jedna z největších karlovských líp. Je velkolistá, obvod kmene dosahuje 596 cm. Je na výborném místě. Odtud se můžete rozhlížet po celé dolní části obce.
Tato lípa patří k usedlosti Podešvových. Je velkolistá a má obvod kmene 386 cm. Možná si pamatuje, jak se tady zvonívalo na zvon, zavěšený na větvi starší lípy, kterou zničil blesk.
Odnepaměti vysazovali Valaši u svých chalup stromy. Lípy nebo jasany. V usedlosti na Sihle roste velká lípa a provází stavení více než 200 let. Obvod kmene měří 425 cm.
Grunt, ke kterému lípa patřila postavil Matúš Kubáň. Statek stál u hlavní cesty do Uher. Hospodářství bohatě vzkvétalo, protože Kubáň měl dobré styky z Uherskou stranou. Z gruntu už moc nezbylo, ale velká lípa svědčí o tom, že tam býval. její kmen měří po obvodu 475 cm.
U železniční zastávky blízko přejezdu roste lípa srdčitá. Je náležitě vysoká. Obvod kmene dosáhl 400 cm. Dnes už nikdo neví, kdo ji vysadil. Zažila dobré i zlé časy.
Kdo jede nebo jde po cestě na Soláň, všimne si na konci Jezerného těsně pod lesem krásné lípy. Vybojovala si prostor, nic ji neomezuje, a tak roste. Už má obvod kmene 495 cm. Její koruna je obrovská. Shlíží do jezerného a pozorně sleduje, co se tam děje. Lípa byla kdysi součástí statku u Matochů. Statek podlehl zubu času, a tak stojí lípa dnes osamocena.
330 cm po obvodu má kmen lípy u Křenků na konci Miloňova. Za chalupou je hotel Miloňov a pak už můžete jen do kopce na Benešky za dalšími osadníky. Kdo má rád ticho a hezkou přírodu má šanci si odpočinout.
Mimo silnici v Pluskovci roste u Kalusů velká lípa. Je velkolistá, obvod kmene dosahuje 435 cm. Má mohutnou korunu. větve se dělí hodně nízko nad zemí. Větve jsou svázány lany, protože kmen je při takovém rozpětí nemohl udržet.
byly zasazeny na paměť srážky Valachů se Slováky v bitvě, která byla svedena v roce 1733 o hranici mezi Moravou a Uhrami.
Skupina pěti lip si vybrala pěkné místo za Oslovečkem. Nejmenší má obvod kmene 359 a největší 580 cm. Všechny jsou velkolisté. A už z dálky působí mohutně.
SKIAREÁLY SOLÁŇ se nachází v nadmořské výšce 700–861 m n. m. a nabízejí kvalitní lyžování a velký rozsah služeb pro všechny kategorie lyžařů v malebném prostředí Valašska. Vznikly sjednocením dvou areálů Soláň-sedlo a Soláň-vrchol (dřívější TJ Rožnov p. R.), vzdálených od sebe přibližně 1 km, pod jednu hlavičku. Vzájemně jsou propojeny SKIBUSEM z centrálního parkoviště a vybraných ubytovacích zařízeních, využívají společný odbavovací systém. Skiareály Soláň jsou součástí Horského střediska Soláň-Karolinka, který nabízí společné permanentky pro 3 areály (Soláň sedlo, Soláň-vrchol a Karolinka). Návštěvníci mohou využívat SKIBUS v ceně permanentky. Informace o jednotlivých areálech Horského střediska Soláň-Karolinka: Soláň-sedlo (http://www.vychodni-morava.cz/sluzba/1904/lyzarsky-areal-solan-sedlo ) Soláň-vrchol (http://www.vychodni-morava.cz/sluzba/1902/lyzarsky-areal-tj-roznov ) Karolinka (http://www.vychodni-morava.cz/sluzba/1908/ski-areal-karolinka ) Kromě tří areálů, patřících do Horského střediska Soláň- Karolinka v této lyžařské lokalitě naleznete lyžařský vlek Soláň - Bzové a v Hutisku - Solanci Pod Soláněm. Lyžaři zde naleznou svahy vesměs vhodné pro rodiny s dětmi, pro lyžařské výcvikové kurzy, ale na Soláni si užijete také černou sjezdovku pro zdatné lyžaře. Samozřejmostí jsou upravované svahy s umělým zasněžováním, široká nabídka ubytování, stravování a doprovodných služeb. Milovníci běžeckého lyžování a zimní turistiky by neměli vynechat vyhlášenou běžkařskou hřebenovou trasu (Vsetín - Soláň - Bumbálka) s krásnými výhledy na Beskydy a Javorníky. Informace o této lokalitě získáte v Turistickém informačním centru "Zvonice Soláň".
Lyžařské středisko Pustevny zahrnuje 11 upravovaných sjezdových tratí, část z nich je uměle zasněžována. Je východiskem a cílem značených běžkařských tras - okruhů i hřebenových tůr. Středisko je přístupné ze severu z obce Trojanovice sedačkovou lanovkou, nebo z jihovýchodu autem či veřejnou dopravou. Ve středisku jsou k dispozici ubytovací, stravovací a dalších služby (skiservis, půjčovna vybavení, lyzařská škola, úschovna zavazadel).
V přízemí budovy najdete oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a menší hudební kout. V prvním patře je studovna a čítárna, ve které si můžete vybrat ze stovky titulů časopisů a novin. Je zde umístěn i regionální fond, zvuková knihovna a dvě z počítačových stanic s přístupem na Internet pro veřejnost. V prvním patře má také sídlo ředitel MěK Bc. Pavel Zajíc. Když se vydáte po točitých schodech pod střechu budovy, dostanete se do dřevěné podkrovní galerie. Prostorové podmínky knihovny si můžete prohlédnout na fotografiích. Na stránce věnované statistice můžete porovnat údaje o knihovně zpětně za několik let. Z urbanistického hlediska je umístění knihovny na pravém nábřeží řeky Bečvy velmi výhodné pro vazbu na hlavní pěší tah z Masarykova náměstí do Valašského muzea, na sídliště Písečná, k základním školám, k poliklinice a k zastávkám autobusů do okolních obcí (mapa).
Misijní kříž u kostela obvykle darovaly majetné rodiny.V roce 1901 věnovala kříž rodina Petřvalských z č. 111, další roku 1940 rodina Cyrila Křenka z Lotova, poslední udělal a daroval Jan Kalus z pily.
Muzeum otevřeno všem, kteří chtějí zhlédnout zručnost a umění sklářských mistrů. V Galerii muzea sklářství je stálá výstava obrazů valašských mistrů akad. malíře Jiljího Hartingera, akad. malíře Karla Hofmana, akad. malíře Františka Podešvy, kteří ve vystavených uměleckých dílech zobrazili sklářské mistry, sklářskou výrobu, život ve sklárně a v Karolince. Sklárna Crystalex ukončila svoji činnost 31.7.2020.
1. dubna 2004 byl znovu pověšen obrázek v Hrdle v Tísňavách. 28. června zde byl zabit hajný Jan Kalus. Hrdlo je úzké místo, kde se vešla jen cesta a potok. I za slunečného dne je zde šero. Jenom potok svým šuměním a cinkotem rozeznívá místo pro uklidnění.
V lesíku nad statkem u Podešvů - Matůšů je na stromě obrázek. Na tom místě zabili hajného Jánošíka. Vrahy pochytali. Byli dva. Protože to bylo v době 1. světové války poslali je bojovat do první linie. Oba válku přežili. Jeden se oženil za Beskydem, druhý odešel z Velkých Karlovic.
Kapličku postavil v roce 1915 Petr Bukovjan jako poděkování za to, že přežil 1. světovou válku. V roce 1999 byla opravena bratry Sedlákovými z Jezerného. Kaple má neobvyklý oválný půdorys. Ve vitrínce je umístěna soška Panny Marie. Na levé straně kapličky stojí dřevěný kříž.
Dřevěné domky v místní části Kočičina.
Nachází se na rozc. Soláň, z roku 1960, autorem je akademický sochař Josef Vajce.
Přírodní památka Skálí
Přírodní památka Smradlavá, rozloha 9,28 ha. Zbytek staré jedlobučiny. Nejstarší stromy mají věk cca 170 let.
Přírodní památka Vachalka - pralesovitý zbytek javorové bučiny na hřbetě menzi Kobylskou a Raťkovem.
Roubená usedlost z r. 1747. Soukromý objekt.
Roubená studna byla přestěhována roku 1927 do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Její přesná replika se nachází u kostela.
Roubená sýpka z poloviny 19. století.
Stojí ve středu obce.
Vyhlídkový altán Cyrilka stojí nedaleko areálu Pustevny na hřebenové cestě k soše pohanského boha Radegastra a na horu Radhošť. Památkově chráněný altán z roku 1894 je celoročně volně přístupný. Výchozím místem jsou Pustevny.
Rozhledna Miloňová ve Velkých Karlovicích byla dokončena v září roku 2012. Slavnostní otevření bylo v sobotu 20. října 2012. Rozhledna je na vrchu Miloňová (846 m n. m.) a je dostupná po zeleném okruhu. Kolem rozhledny vede také „dětská“ turistická trasa Hledej poklad na Galiku. Dřevěná rozhledna se šindelovou střechou je vysoká 24 m, vyhlídková plošina je umístěná 20 metrů nad okolním terénem a umožňuje kruhový výhled do okolní krajiny. Rozhlednu postavily Lesy ČR podle návrhu architekta Antonína Závady, který rovněž projektoval Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm. Nadmořská výška: 846 m Výška rozhledny: 24 m Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 20 m Otevřeno celoročně
Dřevostavba vysoká 8 metrů na vrcholu Ztracenec na česko-slovenské hranici, p níž vede hřebenová cesta spojující areály Kohútka a Kasárna. Je celoročně volně přístupná. U rozhledny je odpočivadlo a památník věnovaný třem československým vojákům, kteří zahynuli při osvobozování Velkých Karlovic ze 3. na 4. května 1945, tzv. Tři kříže.
Byl postaven v l. 1787 - 1789, nedaleko původního dřevěného kostela z r. 1752, který byl zbořen.
V Malé Bystřici se pod vrcholem Štípa nachází přírodní památka Svantovítova skála – 60 m dlouhá pískovcová skalní stěnu, která dosahuje výšky až 12 m. Skalní stěny slouží jako cvičné skály pro horolezce.
Pískovcové skály Medůvka v okolí Bystřičky jsou velmi oblíbené .
Ski areál Jezerné leží asi 1,5 km o centra Velkých Karlovic na úpatí kopce Soláň v údolí Jezerné, nadmořská výška je 600-670 m. Lyžařský areál Ski Jezerné Vám může nabídnout pohodové rodinné lyžování, pořádáni lyžařských kurzů na sjezdovkách dlouhých 350 a 500 metrů, lehčí a střední náročnosti. V lyžařském areálu Vám slouží vlek Tatrapoma o délce 300 m., převýšení 70m. Parkování k dispozici přímo u nástupní stanice vleku. V areálu je k dispozici bufet/restaurace a také možnost ubytování.
Ski areál Soláň - Vrchol nabízí sedm sjezdovek různých obtížností, které jsou vhodné pro celou rodinu. Součástí ski areálu jsou dvě černé, dvě červené a tři modré sjezdovky. Součástí areálu je také sjezdovka s názvem Dětský vlek, která je opatřena lanovým vlekem pro nejmenší. Na vrcholu Gigula se lze napojit na jednu z nejkrásnějších hřebenových běžeckých tras v Beskydech. Tato hřebenovka s délkou 32 km, která vede ze Vsackého Cábu přes Soláň na Bumbálku, je po celé délce strojově upravovaná. V okolí Bumbálky na tuto trasu navazují další hřebenové trasy s překrásnými výhledy na beskydské kopce.
Pokud se řadíte mezi vášnivé lyžaře, pak si nenechte ujít lyžování ve Skiregionu Valašsko, který se skládá z několika lyžařských areálů v Beskydech, v Javorníkách a v oblasti kolem Velkých Karlovic. S jedním společným skipasem si tak můžete užít lyžování v areálech Bílá, Mezivodí, Kohútka, Karolinka, Kyčerka, Horal, Galik, Razula, Machůzky, Jezerné. Samozřejmostí je možnost zapůjčení lyží, servis vašeho vybavení a pro nejmenší nechybí ani lyžařské školy. V tomto moderním areálu s kvalitně upraveným terénem se budete cítit jako na dovolené u našich zahraničních sousedů.
Na lopúňově v blízkosti Čartáku stál kamenný kříž. Je na něm znázorněn nůž jako vražedný nástroj. V současnosti se nachází ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Je to jeden z mála smírčích křížů v okrese Vsetín. Stál blízko hranice Velkých Karlovic a katastru Solance. Je krásný a tajemný. Postavila ho rodina zabitého, nebo vrah? V mapách zpočátku 20. století lze najít ještě kříž na Beneškách nebo v Miloňově za školou. Nenašli jsme ani je, ani žádného pamětníka.
Nepatrné náznaky existence bývalého hradu z 15. století (ve skále vytesané stupně a úchyty pro trámy) naleznete severně od obce Francova Lhota. Turistická trasa vede z Lidečka, Francovy Lhoty a Zděchova.
Tis červený na Trčkovicích se trošku se svým vzrůstem opozdil. Po obvodu kmene dosáhl 105 cm. Nejspíš se k němu dostanete ze Soláně směrem na Kotlovou. Dost těžce se hledá. Je schován v porostu, i když se nemá proč schovávat.
Tis červený na Beskydě najde každý a nemusí za ním chodit a hledat ho. Je vidět ze silnice. Má obvod kmene 210 cm, což je na to jak pomalu tis roste, dost. V bezprostřední blízkosti tisu roste jilm a vypadá to, jako by se tis k jilmu přidal. Každý pozná, kdo z nich je starší. Jilm je mohutný, obvod jeho kmene měří 497 cm. Jen o 7 cm útlejší je sousední lípa srdčitá. Tři tak velké stromy pohromadě budí úžas.
roste v údolí Podťaté. Obvod kmene 258 cm - je nejsilnějším karlovským tisem. Váže se k němu pověst o nepovedeném chovancovi a zakopaném pokladu.
Nad hotelem Luka a přes silnici se nacházejí tři jasany. Nejslabší z nich má obvod kmene 300 cm, druhému naměřili 350 a největší z nich, s obvodem 520 cm, klidně snáší svou šířku. Můžete se od nich rozhlédnout na karlovskou stranu.
Na začátku údolí Podťaté za pilou Timber stojí od roku 1793 první zděný dům Karlovic.
Starobylá valašská zvonice východního typu z roku 1727. Původní zvon byl za II. světové války odvezen pro zbrojařské účely. Podařilo se jej zachránit a byl vrácen zpátky do obce a nyní je umístěn ve věži kostela.
VALAŠSKÉ NÁRODNÍ DIVADLO má více než patnáctiletou tradici. Uvádí širokou škálu divadelních žánrů, a to hned 12krát do roka. Na budově je umístěna socha skláře, která tak spojuje historii města s přítomností. S divadlem je také spojeno ochotnické divadlo, které má v Karolince dlouholetou tradici. Základní kámen byl položen v roce 1930. Budova byla stavěna dobrovolníky a pomocí sbírek. VALAŠSKÉ NÁRODNÍ DIVADLO o. s. vzniklo dne 11. 5. 2004 registrací u MV v Praze. Slavnostní otevření proběhlo v neděli 13. 3. 2005. Za jeho vznikem stojí stejnojmenné občanské sdružení. Kamennou budovu divadla můžete navštívit v Karolince na ulici Vsetínská 46.
Galerie v domě akad. malíře Karla Hofmana na Soláni. Místo, které svou vyjímečnou krásou přitahovalo řadu umělců.
Historie dřevěného tolerančního kostela je spjata s tzv. Tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. Ten ukončil dlouholeté pronásledování protestantů. Rok po zveřejnění tohoto patentu se ustanovuje na tehdejší Hrubé Lhotě evangelický sbor. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Později byl ze silných klád postaven dřevěný kostel. První bohoslužby se v něm konaly v roce 1783.
Nejvyšší vrchol pohoří Javorníky - 1071 m n. m. Poskytuje nádherné výhledy na Vsetínské vrchy a Beskydy. Nachází se blízko hranic, již na území Slovenska.
Nad zvoničkou v Tísňavách roste velká vrba. Její kmen měří po obvodu 450 cm. Vrby u nás moc nerostou. Tato sice nemá bůhví kolik let, ale je tak trošku raritou. Aby nebyla sama, je o několik desítek metrů výš na druhém břehu potoka další a menší (s obvodem kmene 300 cm).
Stavba je vedena jako myslivecký posed, ne jako rozhledna. Dostat se k ní můžete pohodlně od chaty Vsacký Cáb. Z rozhledny je možné vidět Veřovské vrchy, západní výběžek Moravskoslezských Beskyd, Vsetínské Beskydy a Hostýnské vrchy.
Základní umělecká škola Karolinka zahájila svoji činnost 1.září 1992. V současné době je Základní umělecká škola Karolinka již čtyřoborová - vyučujeme hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický obor a naši školu navštěvuje 410 žáků.
Zámeček Thonetů dnes slouží jako rekreační středisko.
Příkladem hradní zříceniny je Klenov, zvaný též Freundsberg, na vrchu Klenov u Bystřičky. Podle pověsti jej vybudovali templáři a hrad zanikl počátkem 14. století.
Původní hrad Rožnov byl vybudován ve 13. století olomouckým biskupem Brunem ze Šaumburku. Z hradu se dochovaly jen zbytky zdí, brána a příkop s valem. Okolo vrchu Hradisko a ke zřícenině vede Naučná stezka Hradisko. Je dlouhá cca 3 km, má 9 zastavení.
Hřeben s botanicky významnými druhy - např. oměj pestrý, mochna zlatá.
Netypická zvonice, která je dominantou místní části Na kopečku (nad horní základní školou), je společným dílem Stanislava Jurečky, manželů Herinkových a Františka Papeže. Byla postavena v roce 2002 Stanislavem Jurečkou. Zvon byl vyroben roku 2003 ve zvonařské dílně v Brodku u Přerova a finančně na něj přispěl obecní úřad. Zvonice byla vysvěcena 24. května 2004.
Kousek nad domem ing. Jiřího Posada se v zahradě nachází zvonička. Byla postavena a posvěcena Otcem Waldemarem v roce 2000. Zvon je dílem zvonaře Josefa Kadlece z Halenkova. pravidelně se zde nezvoní.
Nedaleko kříže v Pluskovci byla v roce 2000 postavena zvonice. Zvon přivezl Ivo Valenta z Portugalska. Nezvoní se zde.
V roce 1980 postavil prof. Rudolf Kovář u své chalupy malou zvoničku. Zvon dostal od svého bratra ze Vsetína. Je pověšen jen v době, kdy je chalupa obývána. Tomu místu se říkalo "u komisařa" a velká lípa dokazuje, že místo bylo osídleno už dávno. Chalupu postavil rod Pavelků.
Celodřevěná zvonice byla zasvěcena sv. Bartoloměji. Její zvon byl pořízen roku 1881. Nachází se u cesty pod bývalou školou, dnes penzionem pro důchodce.
Mezi Miloňovem a Velkou Hanzlůvkou najdete u chalupy Karla Jurečky dřevěnou zvonici. Typ, který se u nás stavěl. Kněz P. Vításek zvonici zasvětil sv Cyrilu a Metodějovi. Ke zvonici se sbíhají cesty i chodníky od nejbližších chalup. Nejvyšší horu obce, Vysokou, budete mít jako na dlani.
Zajímavostí obce je také železniční tunel, který byl součástí výstavby železniční trati Horní Lideč – Púchov, na které byl slavnostně zahájený provoz v roce 1937. Zajímavá je přesnost inženýrského měření, kdy na vzdálenost 300 m oboustranné tunelové vrtby byla směrová odchylka jen asi 1 cm a výškově žádná. Nad tunelem se nachází památná lípa z konce 17 století. Podle pověsti se v ní nachází tajná chodba.
Židovský hřbitov ve Velkých Karlovicích patří mezi ty menší a novodobější. Založen byl až v roce 1887 a do současnosti se zde dochovalo jen několik desítek náhrobků. Svého času zde bývali pohřbívání nejen Židé místní, ale také ti, pocházející z nedalekého okolí. Posledním pohřbeným tady byl v roce 1938 Alois Weiss. Na hřbitově stávala také márnice, kterou však za 2. světové války podpálili a zničili fašisté.
Stavba ukončena v roce 1971, vysvěcen 22. 8. 1992 pomocným biskupem olomouckým Mons. Josefem Hrdličkou. Zasvěcen Panně Marii Nanebevzaté (15.8. – pouť). Podle architekta pana Jana Ptáčka z Valašských Klobouk je kostel zajímavý tím, že z jedné rýny teče voda na Moravu a z druhé na Slovensko, protože kostel stojí přímo na vrcholu obce. Za zmínku stojí i hřbitov v okolí kostela, který byl vybudován v roce 1950, kde se nachází i imitace lurdské jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské a památník obětem obou světových válek a první oběti komunistického režimu.