Logo Východní MoravaLogo Východní Moravavychodni-morava.cz
  • co vidět a zažít
    • za historií
    • turistika a sport
    • poznáváme památky a folklor
    • lázně, wellness, zdraví
  • akce
    • top akce
    • kalendář akcí
  • místa
    • Kroměřížsko
    • Valašsko
    • Slovácko
    • Zlínsko a Luhačovicko
  • vyhledat
    • ubytování
    • cíle / atraktivity
    • služby
    • trasy a programy
  • info
    • O Východní Moravě
    • Projekt - Kulturní a historické dědictví jako základní atribut národního uvědomění
    • Turistická informační centra
    • O Centrále cestovního ruchu Východní Moravy
    • Tipy pro váš pobyt
    • Materiály ke stažení
Facebook

DEITPL

Valašské Meziříčí >

Památky a historie

Valašské Meziříčí se může pochlubit bohatou a dramatickou historií, dvěma zámky, několika kostely a památkovou zónou, která chrání 47 domů historického jádra.

Zámek Kinských je původně barokní správní budova z roku 1730, v polovině 19. století přestavěná na empírový zámek. K zámku přiléhá rozsáhlý park s hodnotnými druhy dřevin, založeným na přelomu 18. a 19. století. V současnosti v něm sídlí muzeum Muzeum regionu Valašssko ve Vsetíně, muzeum Valašské Meziříčí.

Zámek Žerotínů se začal stavět za vlády Jana z Pernštejna v roce 1538, dostavěli ho Žerotínové. Ve 2. polovině 19. století byl využíván jako ženská trestnice. Během válek se proměnil na vojenský lazaret. K severnímu křídlu přiléhá velmi hodnotný kamenný portál se znakem hrabat Žerotínů. Rozsáhlá rekonstrukce zahájená na sklonku minulého století umožnila učinit ze zámku Žerotínů centrum kulturního života města. V jeho prostorách se nachází divadelní sál. Suterén je vyhrazen pro M-klub, jedno z nejhezčích zařízení svého druhu v České republice.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně gotická stavba ze 13. století. V roce 1581 k němu byla přistavěna renesanční věž s portálem a v 17. a 18. století byl barokně přestavěn. Kostel sv. Jakuba Většího je církevní památka pocházející ze 16. století. V jádru jde o pozdně gotickou stavbu s pozdějšími renesančními a barokními dostavbami a úpravami. Součástí interiéru je barokní obraz světce a lidová dřevořezba svatého Jiřího. Kostel Nejsvětější Trojice je částečně roubená stavba pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. Nyní je zde soustředěna stálá expozice kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru. K nejzajímavějším exponátům lapidária patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň. Přístupný je pouze o letních prázdninách.

Centrální plochu náměstí krášlí dvojice soch, které od sebe dělí dvě staletí. Starší z nich je barokní sloup Panny Marie z poslední třetiny 17. století. Plastika vynikající umělecké úrovně je důležitá svým umístěním v prostoru náměstí. Jejím protějškem je socha svatého Floriána z roku 1901. Dílo Františka Neumanna z Kroměříže stojí na bohatě členěném barokním podstavci z první poloviny 18. století. Okolí sochy tvoří vzrostlá zeleň s lavičkami, která toto místo předurčuje k zastavení a odpočinku.

Historické jádro města bylo v roce 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou.

Stručná historie obce

Poloha města se odráží i v jeho názvu. První dochovaná zmínka o Meziříčí pochází z roku 1297. Již o 30 let dříve však je potvrzena existence vsi Hrachovec, která je nyní jeho místní částí. Městem se Meziříčí stalo nejpozději v roce 1377. Meziříčí bylo v držení řady šlechtických rodů. K nejznámějším patřili pánové z Kunštátu, Pernštejnové, Žerotínové a Kinští.

Důležité, i když pro město spíše tragické období představovala třicetiletá válka. Zdejší měšťané se připojili na stranu odpůrců Habsburků a povstali proti císařské moci. V letech 1621 a 1627 byla valašská povstání poražena. Na dovršení všeho město roku 1648 dobyly a vypálily švédské oddíly. Po skončení války klesl počet zdejších obyvatel na polovinu.

Druhá polovina 17. století přinesla Meziříčí radostnější časy – bylo propuštěno z poddanství a stalo se samosprávným. V následujícím století se v jeho názvu poprvé objevuje přívlastek Valašské. Čekala ho ovšem ještě jedna pohroma - vypálení pruským vojskem. Opravdový rozvoj nastal až v polovině 19. století.

Roku 1850 se stalo sídlem okresních úřadů a zůstalo jím do roku 1960. Vznikaly zde průmyslové podniky - sklárny, textilní dílny či keramické výrobny. K nově založeným průmyslovým školám se roku 1871 přidalo třetí české gymnázium na Moravě. V roce 1907 byla otevřena Dívčí akademie, první reformní gymnázium v Rakousku-Uhersku. O tři roky později byla postavena dosud existující speciální škola pro sluchově postižené děti.

Devatenácté století bylo spojeno také s budováním železnic. Do Valašského Meziříčí přijel první vlak roku 1883 po trati z Hranic do Vsetína. O pět let později se město stalo železniční křižovatkou, když přes něj byla vybudována trať z Kojetína do Místku. Současné Valašské Meziříčí tvoří město a jeho sedm místních částí. Základ k vytvoření aglomerace byl položen roku 1924, kdy byla k Meziříčí připojena největší z okolních obcí - Krásno nad Bečvou.

Přestože město již není okresním, nabízí svým téměř 28 tisícům obyvatel možnost jak vzdělání, tak kulturního i sportovního vyžití.

V oblasti školství se kromě sítě základních a středních škol může město pochlubit nabídkou bakalářského stupně vysokoškolského studia. Vyšší odborná škola jako pracoviště Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě nabízí studium v ekonomických oborech, informačních technologiích a eurosprávě.